PRÁCE

Práce vzniklé původně jako digitální grafika ožily dodáním zvuku a animace, které je možno přehrát v telefonu díky aplikaci pracující s rozšířenou realitou. Na každé práci se autorsky podíleli autoři grafiky, animace a zvuku ve smíšených česko-polských týmech.

01

Post Suprematismus Motion

Dílo je jednou z grafik větší série (Post...), ve které se zamýšlím nad odkazem avantgardy a meziválečné moderny. Zajímá mě především naivní étos a víra, že umění může „překonat dějiny“, a pak také to, že Německo a Sovětský svaz byly dva nejbrutálnější totalitní režimy 20. století.

Animace Ewy Jaworské nevědomě odkazuje na estetiku Bauhausu, změnila měřítko a posunula grafiku do jakési fiktivní architektury.

Grafika: Zbyněk Janáček

Animace: Ewa Jaworská

Zvuk: Andrea Uváčiková

02

Vidím tě, Čechu

Dílo, první z diptychu, se obrací k české literatuře a velmi subjektivně a emotivně přibližuje prvky související s prózou a postavou vynikajícího českého spisovatele Bohumila Hrabala. Objevuje se v něm postava kočky, spisovatel byl velkým milovníkem koček, přírody, znázorněné v symbolické podobě, piva, umělcova oblíbeného nápoje. V Praze dodnes funguje ikonická pivnice U Zlatého Tygra, místo neodmyslitelně spjaté se siluetou Hrabala.

Bohumil Hrabal je vynikající český umělec, velmi známý v Polsku. Byl to člověk se skvělou myslí, bystrý pozorovatel všedního dne, milovník zvířat a dobrého českého piva.

Jan Drozd ve vytvořené animaci využívá dynamického pohybu, prostoru obrazovky, mnohotvárnosti a vtipu, tak důležitého v českém vnímání reality.

Grafika: Kaja Renkas

Animace: Jan Drozd

Zvuk: Adrian Robak

03

Puls života I

Práce byla inspirována pozorováním obrovského množství pokácených stromů uspořádaných do hald. Průřez kmenem vypovídá mnohé o životě stromu a podmínkách růstu, letokruhy ukazují stáří a občas lze pozorovat další události, které se v jednotlivých letech odehrály. Jsou jakýmsi záznamem historie života a umírání. Stromy umírají pomalu, tento proces pokračuje ještě dlouho po řezu, mění se barva buněk a letokruhů.

Kruhové pohyby animace a slábnoucí kruhy popisují tento proces.

Základem pro obě animace byla grafika Małgorzaty Łuszczak zobrazující průřez stromem.

Dílo bylo inspirováno buky, které rostou v beskydských lesích. Z nich vzešla stříbřitá bílá barva.

Grafika s názvem „Puls života I a II“ jsou grafickou interpretací záznamu vybrané konkrétní skupiny stromů, které byly „zničeny“ při jednom kácení.

Bylo to místo, které Małgorzata Łuszczak mnohokrát navštívila při svých procházkách po horách. Byl to skvělý výhled, krásné a zdravé stromy.

Hudební vrstva obou animací úzce souvisí s rytmem obrazu, který diktuje tempo, ve kterém flétna, klarinet a fagot realizují notový zápis. V kombinaci s jemnou homogenitou zvuku dřevěných dechových nástrojů korespondují prvky přísné polyfonie s barevným minimalismem animace. Spolu s postupným rozsvěcováním kruhového vyprávění obrazu se mění i dynamika hudby a její vnitřní pulzace. Synchronně v kombinaci s pohybem obrysu větví stromů vystupujících z kruhové záře se mění i rejstříky nástrojů a intenzita jejich zvuku.

Grafika: Małgorzata Łuszczak

Animace: Andrea Uváčiková

Zvuk: Małgorzata Kaniowska

04

Black Hole III

Dílo abstraktním způsobem upozorňuje na existenci našeho světa v širším kontextu jako jednoho z prvků struktury, která buduje celý vesmír. Některé vztahy fungují podobně v celém kosmu, fyzika je předvídatelná, určité události na sebe navazují v rámci matematických a biologických vzorců. Náš svět je vnímán jako jeden prvek této složité struktury. Jiné složky vesmíru, jako jsou černé díry, však fungují úplně jinak, nastavují hranice bez návratu všemu, bez výjimky, včetně našich představ o světě. Tento definovaný povrch, nazývaný horizont událostí, absorbuje veškeré světlo dopadající na horizont z kosmické perspektivy a nic neodráží. Černé díry nelze pozorovat přímo, jejich přítomnost se usuzuje z jejich interakce s okolní hmotou a světlem. Nic tam nefunguje podle pravidel známého světa. Takových objektů je mnoho. Dělá nás to pokornými a vědomými si svého místa v této složitosti.

Andrea Uváčiková ve vytvořené animaci používá minimalistický jazyk, který dokonale koresponduje se stávajícím obrazem, neruší, nepředstavuje konkurenci a zároveň otevírá kompoziční rámec celého představení. Umělec staví vedle sebe dynamický pohyb hlavního prvku se statickým pozadím ostatních složek obrazu.

Grafika: Katarzyna Kroczek

Animace: Andrea Uváčiková

Zvuk: Jan Drozd

Naše prožívání světa je zprostředkované, přenášené, zdánlivé, udivuje rychlostí a zachycením, ale je také manipulováno, což v posledních letech vstupem postfaktické společnosti nabývá další, nečekané velikosti. Pozitivisticky ověřitelný obraz světa nadobro skončil a jiné způsoby poznání jen zpochybňují a marginalizují jakékoli smysluplné hodnoty tím, že je zahlcují přemírou dat, nejčastěji vizuálního charakteru. Tato nová mytologie, využívající nová schémata a vzory, postupně vytlačuje staré narativy a problematizuje čtení těch současných především proto, že z definice odmítáme medialitu.

Grafika: Marek Sibinský

Animace: Iwona Pomianowska

Zvuk: Adrian Robak

R!R

05

06

Vidím tě, Čechu II

Dílo, druhé z diptychu, se obrací k české literatuře a velmi subjektivně a emotivně přibližuje prvky související s prózou a postavou vynikajícího českého spisovatele Franze Kafky.

Grafika: Kaja Renkas

Animace: Iwona Pomianowska

Zvuk: Adrian Robak

07

Puls života II

Práce byla inspirována pozorováním obrovského množství pokácených stromů uspořádaných do hald. Průřez kmenem vypovídá mnohé o životě stromu a podmínkách růstu, letokruhy ukazují stáří a občas lze pozorovat další události, které se v jednotlivých letech odehrály. Jsou jakýmsi záznamem historie života a umírání. Stromy umírají pomalu, tento proces pokračuje ještě dlouho po řezu, mění se barva buněk a letokruhů.

Grafika: Małgorzata Łuszczak

Animace: Andrea Uváčiková

Zvuk: Małgorzata Kaniowska